Первая страница
Наша команда
Контакты
О нас

    Главная страница


V novinách „Биржевые ведомости




Скачать 420.55 Kb.
страница1/15
Дата19.02.2017
Размер420.55 Kb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   15
Masarykova univerzita v Brně

Filozofická fakulta

Ústav slavistiky

Rusistika



Diskuse na téma „sebevražda“ v novinách „Биржевые ведомости“ (1912)



Bakalářská diplomová práce
Autor: Hana Janečková

Vedoucí práce: doc. PhDr. Josef Dohnal, CSc.

Rok zpracování: 2011

Místo: Brno

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů a literatury.

V Brně 29. 6. 2011

Poděkování


Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. PhDr. Josefu Dohnalovi, CSc. za cenné podněty a rady při tvorbě mé bakalářské práce. Velký dík patří i mým ruským přátelům, se kterými jsem konzultovala části textu psané v ruštině.

Obsah


Poděkování 3

Obsah 4


Úvod 5

1.Historický kontext 8

1.1 Reformy Alexandra II. 8

1.2 Atentát na cara 10

1.3Rusko-japonská válka 12

1.4 Revoluce v letech 1905–1907 13

2.Ruský tisk na přelomu století 16

3.Anketa na téma „sebevražda“ v novinách „Биржевые ведомости“ 18

2.1 Alexandr Kuprin 20

2.2 Fjodor Sologub 21

2.3 Alexej Remizov 24

2.4 Ilja Repin 25

2.5 Michail Arcybašev 26

2.6 Vjačeslav Ivanov 28

2.7 Jevgenij Čirikov 30

2.8 Ivan Rukavišnikov 31

2.9 Leonid Andrejev 33

2.10 Viktor Mujžel 34

2.11 Michail Kuzmin 35

2.12 Anatolij Kamenskij 37

2. 13 Reakce Lva Trockého 39

Závěr 41


Резюме 43

Seznam pramenů 46

Primární literatura 46

Sekundární literatura 48

Internetové zdroje 49

Přílohy 53

Seznam příloh 53

Zprávy o sebevraždách z novin „Биржевые ведомости“ 62

No. 12901, 23.4.1912, веч. выпуск, с. 3 62

No. 12903, 24. 4. 1912 62

No. 12905, среда 25-го апреля (8-го мая) 1912, с. 3 63

12915, 1. 5. 1912, s. 3 64

12962, 30. 5. 1912, s. 3 64

12859, 29. 4. 1912, s. 4 65

12861, 30. 4. 1912, s. 3 65

Úvod


Při pobytu v Ruské federaci se nám naskytla unikátní příležitost dostat se ke starým výtiskům novin „Биржевые ведомости“. Tyto noviny se v roce 1912 obrátily k významným představitelům kultury a společenského života s prosbou, aby se vyjádřili k soudobé epidemii sebevražednosti. Výsledkem pak bylo dvanáct příspěvků od osobností různě pohlížejících na tento problém. Tyto texty jsou zajímavé nejen z hlediska literárního (jako literární díla, či jako dokument, který může případně sloužit k dokreslení obrazu osobnosti jednotlivých autorů), ale především jsou mnohé vyslovené názory stále aktuální a mohou být inspirací pro řešení problému, který ze společnosti zdaleka nevymizel - Rusko stále patří ke státům s největší sebevražedností a každoročně svůj život dobrovolně ukončí okolo 58 tisíc Rusů1. Kromě toho, jevy, dávané do souvislosti s epidemií sebevražd (politická krize, ateismus apod.) se objevují i dnes.

Cílem naší práce je získaný materiál zmapovat a seznámit tak s ním případné zájemce o tuto problematiku. Primární texty jsme doplnili dalšími dobovými prameny, které nám pomáhají doložit, případně vyvrátit, zda názory vyslovené v anketě zapadají do obecného názorového rámce té doby. S pomocí materiálů pozdějších můžeme demonstrovat, do jaké míry se názory na tuto problematiku mění, či zda mají nadčasovou platnost. Domníváme se také, že nám použité dokumenty mohou sloužit k dokreslení společenské atmosféry v Rusku počátku 20. století. Literatura je již tradičně jedním z nástrojů reflexe společenského dění, upozorňuje na jevy, které stojí za to vzít v úvahu a na nálady, které jsou ve společnosti vnímány.

Rádi bychom upozornili na to, že epidemii sebevražednosti v Rusku na počátku 20. století a jejímu odrazu v dobovém tisku se zatím nikdo ve větším rozsahu nevěnoval. Slavistka Irina Paperno se věnuje sebevražednosti a její reflexi v 60. letech 19. století; stejný problém, který se opakoval později, nechává stranou. Historička Marina Mogilner, která se ve svém spise zkoumá radikální inteligenci počátku 20. století, jednu kapitolu věnovala také epidemii sebevražednosti v té době. Zmiňuje i anketu, která je předmětem naší práce a shrnuje myšlenky v ní vyslovené. Její závěry jsou však velmi stručné a zavádějící, neseznamují plně s názory jednotlivých přispěvatelů. Ve své práci se naopak snažíme dát anketě dostatečný prostor.

Práci jsme rozdělili na tři kapitoly. V první kapitole se zaměřujeme na historické okolnosti, které ovlivnily společenskou atmosféru Ruska doby, do které spadá námi rozebíraná anketa a problém zvýšené sebevražednosti. Tuto kapitolu považujeme za důležitou, protože znalost dobového kontextu nám může pomoci pochopit, co pomáhalo utvářet společenskou atmosféru v Rusku na počátku století a také identifikovat případné odkazy na historické okolnosti a dobovou společenskou situaci v textech příspěvků. Jak ostatně ve svém spise „Sebevražda a literatura“ podotýká Josef Viewegh: „Žádnou sebevraždu v minulosti nebo přítomnosti nelze studovat mimo širší sociokulturní rámec.“2 Také si myslíme, že tehdejší doba výrazně přispěla ke znejistění člověka, převratné změny, které se v té době odehrály, jsou se zvýšenou sebevražedností, jež stojí v centru zájmu analyzovaných textů, v těsně souvislosti.

V druhé kapitole se stručně věnujeme společenské funkci žurnalistiky v Rusku na přelomu 19. a 20. století. Také se zmíňujeme o samotných novinách, ve kterých se objevila námi rozebíraná anketa.

Třetí kapitola se věnuje samotným primárním textům. Při rozboru příspěvků jsme zvolili časové hledisko a jednotlivé texty uvádíme v té posloupnosti, ve které byly publikovány v novinách. Teoreticky by se dalo vyčlenit jiné kritérium – například podobnost názorů, ovšem nedalo by uplatnit na všechny příspěvky. Případné shody proto pouze shrnujeme v závěrečném komentáři. Primární texty jsou psané ve starém pravopise, citace z nich přepisujeme podle současné jazykové normy. U každého příspěvku uvádíme také stručné informace o jeho autorovi.

U některých příspěvků jsme se setkali s problémem jednoznačné identifikace autora, protože uvedené iniciály neodpovídají jménu žádné z tehdejších významných osobností. S pomocí sekundární literatury jsme pak identifikovali pravděpodobné autory. Svou identifikaci jsme také opřeli o novinami zamýšlený výběr přispěvatelů.

Rádi bychom se také zmínili o obecné dostupnosti pramenů. Primární a dobovou sekundární literaturu jsme získali z fondu Ruské národní knihovny. Možnosti práce s dokumenty byly velmi výrazně ovlivněny časovým faktorem a stavem dokumentů. Primární prameny (noviny „Биржевые ведомости“) jsme mohli studovat pouze jednou. Knihovníci zhodnotili, že dokumenty jsou ve velmi špatném stavu, a tudíž to bylo naposled, co je někomu vydali. Nakonec svolili k jejich oskenování, ovšem jak jsme posléze zjistili, u jednoho příspěvku nebyl naskenován poslední odstavec. Registrace v knihovně jiného města, než ve kterém byl cizinec registrován k pobytu, či meziknihovní výpůjční služba byly prakticky nemožné, proto jsme chybějící materiál nemohli doplnit. Doufáme, že i přes tento nedostatek případní čtenáři ocení možnost seznámit se s těmito jedinečnými texty, které v původní podobě uvádíme jako přílohy práce. Kromě primárních textů se nám z fondu knihovny podařilo získat několik sekundárních pramenů ze stejného období, které jsme následně mohli použít k dokreslení názorové atmosféry doby a mohli tak příspěvky zasadit do širšího kontextu. Při hledání dalších pramenů jsme také narazili na text Lva Trockého, který na anketu reaguje. Trockého ohlas jsme také zařadili do textu práce.


  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   15

  • Autor: Hana Janečková
  • Poděkování